TÉMA Anorexie

Anorexie a její složitá léčba

Každý, kdo čte noviny, časopisy a sleduje televizi si už určitě povšiml, že jsme jako společnost neustále tlačeni k tomu, abychom byli ideální. Ideální ženy, muži, manželky apod. Stejně tak by bylo nejlepší, kdybychom měli všichni ideální postavu, ideální vkus a stravovali se ideálním způsobem. Není divu, že každý rok narůstá počet lidí trpících anorexií, jako důsledek touhy po dosažení alespoň jednoho z těchto ideálů.

Anorexie je onemocnění, které přichází pomalu a nenápadně, její průběh je vleklý a léčba dlouhá a velmi složitá. Jedná se o jednu z poruch příjmu potravy, kdy se nemocný člověk neustále snaží mít kontrolu nad svým jídelníčkem a tělesnou hmotností, kterou se zároveň snaží neustále snižovat. Onemocnět mohou jak ženy, tak muži, nejčastěji v období kolem puberty, ovšem nemoc může propuknout i mnohem později. Podle vědecké studie provedené ve Velké Británii je léčitelných jen asi 30 % pacientů, u ostatních je léčba neúplná, nebo dochází k recidivám.

Léčba anorexie

Léčbu je možné začít tehdy, pokud si nemocný jedinec svůj problém uvědomuje. Přiznání si problému je prvním krokem k uzdravení. Dalším krokem by měla být návštěva obvodního lékaře, který provede nutná vyšetření a zhodnotí vážnost tělesného stavu nemocného (především jeho váhu). Tento pošle anorektické pacienty k psychiatrovi, který posoudí jejich psychický stav a rozhodne o dalším postupu léčby. Existuje několik možností léčby a záleží na zkušenostech psychiatra, jestli zvolí tu nejvhodnější.

V prvé řadě se rozhodne, zda se bude jednat o léčbu ambulantní, nebo bude pacient hospitalizován na některém specializovaném psychiatrickém oddělení, například v nemocnicích v Praze, Brně, nebo v Kroměříži. V některých případech je zprvu dokonce nutné umístění na jednotce intenzivní péče, kde je potrava podávána nitrožilně a lékaři se snaží upravit celkový rozvrat organismu, který může při dlouhodobém hladovění nastat.

Dalším krokem nejčastěji bývá volba léčby vhodnými psychofarmaky, neboť léčebné postupy a zvláště nutnost jíst vyvolává u pacientů značnou úzkost. Psychofarmaka se ponechávají až do doby, kdy je pacient schopen se sám v klidu dostatečně najíst a zůstat i po jídle v dobrém psychickém stavu. K tomu dopomáhá pacientovi psychoterapie, která by měla být vedena zkušeným odborníkem na poruchy příjmu potravy.

Druhy terapií

V případě anorexie se psycholog snaží najít postup, který pacientovi individuálně vyhovuje. Může to být:

  • skupinová terapie – skupina nemocných lidí diskutuje o problému pod vedením psychologa
  • rodinná terapie – vhodná pro pacienty žijící s rodiči ve společné domácnosti
  • kognitivně–behaviorální terapie – učí rozpoznávat a racionalizovat své pocity
  • muzikoterapie, hippoterapie, ergoterapie - doplňkové terapie při pobytu v nemocnici

V případě, že pacient není schopen se během doby mezi jednotlivými terapeutickými sezeními chovat tak, aby dále nehubnul, volí se hospitalizace.

Hospitalizace

Ta nebývá časově omezena a záleží jen na nemocném člověku, nakolik se chce vyléčit a jak se mu léčba daří. Většinou bývá vedena tak, že jídlo je dobrovolné, nikdo jej nemocnému nenutí, ale je mu neustále vysvětlována jeho nutnost. Častá možnost vycházek, výletů domů apod. je podmíněna přibranými kily a úspěchy při terapii. Tím se řídí i propuštění z nemocniční léčby.

Léčba anorexie je během na dlouhou trať, často trvajícím několik měsíců až let a ve velkém množství případů nekončí nikdy. V 5 – 15 % případů může končit až smrtí .

Proto je důležité, abychom si vážili sami sebe a nepodléhali tolik touze být ideální.

 

Postihla vás nebo někoho blízkého mentální anorexie. Jakým způsobem a s jakým úspěchem se léčila?

Anorexie a její složitá léčba patří do témat
  • Kodyprd 10.02.2016 08:26:50

    Osobně si myslím, že tento článek je úplná kravina. Já sama jsem anorektička jménem Kodyprd už 2 měsíce, takže si myslím, že mám dostatečné zkušenosti. TENTO ČLÁNEK NEDÁVÁ SMYSL!!

    • Re: Kodyprd Zuzana 30.07.2016 23:10:22

      Dobrý den, článek tohoto rozsahu je samozřejmě jen shrnutím základních informací. Pokud máte zájem o více informací, můžete mne kontaktovat, jako vyléčená anorektička, která s nemocí bojovala více než sedm let, si troufám říct, že vím o čem mluvím.

    • Re: Tereza 11.06.2016 18:07:24

      To nejsi ještě dlouho anorektička. Já jí jsem dvacet let. Uznávám ale, že článek je dost stupidní, zevseobecňující, nevysvětlující.
      Ale pro ty, kdo s tím začínají- a ne jen z všeobecného mínění z důvodu "touhy po kráse": krásné chtějí být všechny, ne? Ale ze všech dalších hlubších a pravých spouštěčů anorexie- čím dříve pomoc vyhledáte, tím snazší bude vám pomoct. Jinak si zničíte, často nezvratně zdraví, život, všechno. Nestojí to opravdu za to.Tereza

  • Gréta 24.03.2014 12:22:18

    Dobrý den, jen bych chtěla přidat k článku,že léčba hospitalizační, jak jí zde popisujete, probáhá takto v Brně a je cca omezena na 6 ,lidé s PPP sice jíst nemusí,ale je jim vyhrožováno,že budou převezeni do Motola. V Praze probíhá léčba cca 6 týdnů až 3 měsíce nemocní zde jí 6x denně, je jim měřen čas na jídlo, musí jíst i to co nemají rádi, musí sníst vždy vše..Příklad jídelníčku: Snídaně(15 MINUT) 1 loupák, máslo, sladký smetanový jogurt, hrnek mléka, svačina: rohlík nebo dva (už si nevzpomínám) s máslem k tomu hrnek mléka, oběd: hustá polévka, omáčka s 8 knedlíkama, maso plus zákusek (většinou kremrole), svačina odpolední: jablko s rohlíkem, o víkendech přídavky = plus jogurt, večeře první= 2 krajíce chleba ,celá Rama 250 g , jablko, muffin, druhá večeře: dva obložené chlebíčky..... nucení do vypití kyselého mléka, vyjídání oleje lžičkou, nucení do jídel,které člověk nemá rád -např: držková polévka..nemocní se učení přejídání, dochází často k relapsům a anorektičky/ci se stávají bulimičkami/bulimiky ..pěkný den:)

    • Re: anorexie Alice 25.10.2014 21:37:18

      DPK Motol - dodnes mám noční můry... tam jsem se naučila to, co jsem ještě neuměla, každý nováček rychle pochopil systém podvodů. Mříže v oknech! Kamery! "Dnes máš méně než včera, žádná vycházka!"

    • Re: anorexie Katka 31.07.2014 08:24:32

      Ahoj, já s anorexii bojuji již 5 let.Prožila jsem si 3měsíční pobyt v nemocnic v Brně,včetně měsíční léčby na JIp. Navíc jsem poté hned ještě absolvovala pobyt v Kroměříži kvůli závislosti na neurolech. Jo do nemocnice jsem nastopila s 36 kg a celkem po půlročním pobytu v nemocnici jsem přijela domů s59 kg.Jak jsem se dívala na sebe v zrcadle, nemohla jsem zapnout žádné oblečení,upadla jsem do takové depky,že do jednoho měsíce jsem měla 42 kg. Člověku jednak nasadi antidepresiva,jejiž vedlejším účinkem je přibírání na váze. Po nich je sice líp nemyslíte na jídlo, ale jak se vrátíte domů psychika jde dolů. Mám zkreslený obraz sebe sama a nejhorší je ,když vidím svou 12 letou dceru,která není tlustá,je akorát a mě připadá tlustá.Mám ztrach ,že kdybych zmínila poznámku, že se kulatí,spadla by do toho jako já. Je to strašná nemoc já to vím,ale nechce se mi toho vzdát.Jsem závislá na lécích na hubnutí, dietách i tabletkách které tlumí pocit hladu.Chvíli nastoupí zdravý rozum,proč se bojíš,jídlo je fajn,jenže pak výčitky že přibereš,budeš tlustá a tak se to toči dokola.Neponaučila jsem se z toho,že jsem spadla hrobníkovi z lopaty, je to vše jen v hlavě já to vím,ale....

  • nevim si rady s kamaradkou Hanka 04.10.2012 12:59:35

    dobry den. Ma nejlepsi kamaradka,se kterou bydlim trpi timto problemem.. Snazi se hubnout jiz 5 let. Uz 2 roky neji temer vubec nic.. Cele dny se zivi pouze ruznyma bonbonama, nebo zvykackama. Nema pomalu zadny prisun tekutit.. Sla jsem s ni bydlet, abych ji pomohla, se z toho dostat. Je vyhubla, a v posledni dobe se ji casto mota hlava, ma deprese a krece do bricha. Obcas si da neco k jidlu, nekdy to vyvrati, nekdy to pres velke vycitky zvladne. Jeji problem je, ze se s tim uz jednou lecila a ted uz rok a pul nebyla na pravidelnych prohlidkach a navsevach psychiatra. Brani se tim, ze neni blazen a ze nikam nepujde. MOC PROSIM O POMOC! Dekuji

  • laricka 20.01.2012 13:42:30

    Neni důležité jak člověk vypadá ale jaký je, a to si musí dívky které nejsou spokojené se svým vzhledem opakovat každý den. Anorexie je léčitelná ale nemocná k tomu musí rozumově přistoupit a začít jíst automaticky. Ostatní jedí a já musím také. U nás v čechách budu za blázna ale víra v Boha a modlitba je moc důležitá a účinná pro dívku i její rodinu. Bůh vyslyší vaši prosbu,pokud ho přijmete do svého srdce. Jak se říká Pán Bůh nabízí, ale člověk musí otevřít dlaň.

  • lenča 19.01.2011 17:41:49

    já jsem zažila spolubydlící anorektičku, sama jsem ji odhalila po dvou měsících, ještě trvalo než to přiznala, ono už ale bylo stejně pozdě, nakonec vypadala jak kostra a ptala se mě, jak vypadá v sexy tílku, řekla jsem ji, jestli nechce strašit lidi tak ať si ho vezme..no hrůza! nejhorší je, že ona než začla "držet dietu", byla krásná i s pár kily navíc, posléze vypadala naprosto dokonale a ve finále katastrofálně..jenomže ono to nejde zastavit, že..po delší době jsem s ní pak byla na pivko a on šla vyblít každou slanou tyčinku co snědla..bože, to musí být trápení...holky, chlapi nás mají rády i se špekem, neříkám sto kilo, ale....

    • Re: Lucrezia 14.06.2011 07:18:01

      A jak to dopadlo s tou spolužačkou? Žije ještě?
      Já začala s anorexií před rokem, ale po pár měsících se zvrhla v bulimii. To je snad ještě horší. :-(
      Raději vyhladovět, než prožívat ty strašné výčitky.. ..

  • lucie 22.05.2011 20:56:55

    Anorexii jsem díkybohu nikdy nezažila, občas mám problémy s nechutenstvím a odmala jsem měla problém dojíst plný talíř. Ale když se dívám na ty, co tu nemoc mají, vůbec jim nerozumím. člověku musí pak být asi hrozně, když to přeroste přes hlavu. Setkala jsem se s tím, že mi kluk tvrdil, abych se změnila, ale nešla jsem do toho, protože jsem si říkala, jaké by to bylo, kdybych to nedržela později ve svých rukou.. Ale věřím v to, že když někoho milujeme, umíme ho respektovat a nemáme potřebu ho měnit, i když nám třeba nevyhovuje...

  • Aja 28.02.2011 14:00:14

    Já zápasím s anou a miou už 15 let, ale už teď vidím, že nikdy nebudu zdravá.Je to silnější než jakýkoliv životní popud. Teď jsem jakoby třičtvrtě roku čistá, jím pravidelně a docházím k lékaři, ale přijde mi, že život bez těchto nemocí u mě skončil. Neumím si najít smysl života.

  • lucka 19.01.2011 10:04:10

    já jsem si anorexii zažila ve svých 17letech,ale naštěstí to doktorka poznala v podstatě na začátku, takže jsem se léčila doma.musela jsem se naučit znovu jíst,i rohlik byl pro mě nepředstavitelné množství jídla,ale zvládla jsem to a ted si nedoveud představit být celý den jen o jednom jablku:-)

Přidat příspěvek k tématu ???

* Povinné pole

Anorexie patří do témat

Adresář

Diskutujte na téma Anorexie

Píšeme jinde


Zdravě.cz na Facebooku